El Jem

Malé městečko se senzačním velikým římským koloseem - amfiteátrem. Čte se to el džem a občas se to píše také El Djem.

Koloseum El Jem je z malé části pobořené, z části dostavěné. Bylo postaveno ve třetím století našeho letopočtu, kolem roku 230. El Jem se tehdy jmenoval Thysdrus. Zdejší oblast byla velmi bohatá díky pěstování oliv a lisování oleje, který byl v Římě žádaný. Stavba kolosea údajně nebyla dokončena kvůli mocenskému sporu zdejšího vládce s císařem. Spor vyřešila římská armáda zničením města. Není to ale znát, svým laickým okem jsem rozhodně nepoznal, že by amfiteátr El Jem dokončen nebyl (a některé prameny o tom pochybují). Historické prameny, které lze na internetu najít, si v tomto ohledu (i v otázce, kdy se přestalo stavět) občas protiřečí.

Jde o třetí největší koloseum v římském světě (po římském a neapolském, které se myslím nedochovalo), mnohem větší než například známé koloseum ve Veroně, které je ovšem zachovalejší.

Koloseum je přístupné za čtyři denáry (asi 60 Kč), což se určitě vyplatí. (Aktualizace 2010: lístek už stojí 8 denárů, ale pořád se to vyplatí.) Můžete si pak osobně prolézt všechna přístupná zákoutí kolosea, v areálu už vás nikdo otravovat ani provádět nebude. Stejný lístek platí i do muzea, které je asi půl kilometru na jih.

Samotný amfiteátr má velmi pohnutou historii. Kromě zápasů gladiátorů v římském období se v něm v průběhu staletí odehrály dvě bitvy skutečných armád! Jednak se zde v 7. století bránila armáda berberského povstání proti Arabům, podruhé bylo koloseum obléháno a poté částečně rozstříleno děly v turecké éře. Možná jsem ještě na nějakou válku zapomněl.

Jako skoro všechno v Tunisku, i Thysdrus byl vystavěn na základech původního punského města. Dokonce zde bylo i něco jako malý přírodní amfiteátr, jak je naznačeno na výkladových cedulích. Podle některých pramenů byl ale Thysdrus založen až Gaiem Juliem Ceasearem.

Současný amfiteátr

V "přízemí" se v jedné "komůrce" návštěvníkům stále dokola promítá jakýsi dokumentární film namluvený ve francouzštině. Bylo to velmi zajímavé.

Celkem má stavba pře čtyři patra a jedno patro podzemní. Můžete se dostat hodně nahoru. Také se dá vlézt dolů od kobek, které jsou ovšem nudnější (pravidelnější), než jsem čekal. Ale nechtěl bych být gladiátorem, na člověka tu rychle padne tíseň. Raději jsme vyběhli do třetího patra a udělali si piknik.

Když jsem se postavil kousek od středu jeviště (nebo jak to nazvat) a kamarádi z ochozů na mě mluvili, nerozuměl jsem jim ani slovo. Jakmile jsem ale promluvil já, evidentně mě jasně slyšeli, i když jsem hovořil dost potichu. Je jasné, proč se v těchto místech konají koncerty vážné hudby.

V létě je amfiteátr otevřený od osmi do sedmi do večera, v zimě jenom do půl šesté.

Muzeum

Kousek od středu města je muzeum antického Thysdru, kam platí tentýž lístek jako do amfiteátru. Je to tam podobné jiným muzeím, které schraňují zejména římské mozaiky. Pokud jste byli v muzeu u Kartága, tak vás tohle muzeum už bavit nebude. Hodně exponátů se ale týká běžného římského života - stavitelství a bydlení. Představu si můžete udělat z fotek na stránce fotek z El Jemu. Když si je zvětšíte, jsou čitelné i texty. Velká část expozice je pod širým nebem, mají tu ukázku dlažby a odhalené základy několika vil.

Doprava

Do El Jemu se teoreticky lze dostat autobusem, ale lepší než spoléhat na autobus je vzít si louage. Stanice louage je asi tři sta metů od amfiteátru, trochu směrem k muzeu. Jezdí sem linky ze Sfaxu a ze Sousse. Většina cestovek v El Jemu staví cestou na jih v rámci fakultativních výletů.

Podívejte se na další fotky z El Jemu.

Komentáře k této stránce - koloseum El Jem na diskusním webu najih.cz

 

el jem 32el jem 42el jem 37

jem.gif

el jem 41el jem 36el jem 43el jem 44el jem 60el jem 45el jem 18el jem 19el jem 2el jem 20el jem 1

Informace pro zvědavé turisty

Tunisko.com píše Yuhů, © 2005 - 2024, tel. 732 746 901, info@tunisko.com, kontakt.

 

// analytics 4