Doprava v Tunisku

Autobusy - Louage - Taxíky - Vlaky - Pronájem auta - Pěšky po městech

Tunisko je docela velká země, a tak je třeba mezi různými zajímavostmi překonávat někdy i značné vzdálenosti. Máte na výběr:

• autobusy
• louage
• taxíky
• vlaky
• pronájem auta (nedoporučuji)
• na kole (omezeně)
• a pěškobus.

Autobusy

Nejlacinější způsob dopravy po Tunisku jsou autobusy. Jezdí vcelku pravidelně, ale nikdo neví přesně, kdy pojedou, protože jízdní řády neexistují. Oni je neznají. Autobusy prostě jezdí.

Když jsem sháněl jízdní řád autobusů, tak jsem nakonec dorazil na autobusové nádraží v Sousse. Ani tam jízdní řád neměli, ale jeden pán za schovaným okénkem, hovořící pouze francouzsky, mi časy odjezdů autobusů napsal do mého cestovního sešitu.

Po přepočtu na koruny je cestování autobusem drahé asi jako u nás. Přibližně dvacet kilometrů za dinár (20 Kč). Nejezdí ovšem moc pravidelně ani přesně.

Do autobusu se nastupuje zadem, nikoli předem jako u nás. Vzadu sedí průvodčí a prodává lístky. Cestování autobusem přináší cizinci neobyčejnou možnost poznat opravdové Tunisany. Cestou z Monastiru jsem se zapovídal právě s průvodčím, vyprávěl moc zajímavě.

Kromě obyčejných autobusů existuje v Tunisku síť dálkových autobusů jménem SNTRI, jejíž autobusy jsou moderní a jezdí přesně. Jezdí z Tunisu.

Louage

Louage se čte luáž (množné číslo asi luáže) a je to nejúžasnější tuniský dopravní prostředek. Myslím to vážně, nikoli ironicky.

Louage je něco mezi taxíkem a autobusem. Má osm míst, takže spíše taxík. Jezdí po pravidelné trase, ale odjíždí teprve tehdy, když se naplní. Dá se stopnout i kdekoli cestou a pokud má volné místo, zastaví. Existence louagí tak paradoxně znamená, že se po Tunisku nedá dobře jezdit stopem, protože stavějí taxíky a louage a chtějí zaplatit.

Cesta louagí je pro jednoho člověka asi dvakrát dražší než cesta autobusem, tedy přibližně deset kilometrů za dinár (po přepočtu 2 Kč za kilometr) na osobu.

Všechna auta, která provozují luage, jsou bílá s červeným nebo modrým pruhem. Na střeše mají cedulku v arabštině.

Taxíky

Tuniské taxíky jsou žluté a docela levné, takže si je mohou dovolit i Češi. Kromě oficiální ceny -- 330 milimů za kilometr (po přepočtu 6 korun) -- se dá dohodnout i jiné jízdné. Pokud cestujete ve čtyřech, vychází taxík přibližně stejně drahý jako louage, někdy i výhodněji. Na kratší vzdálenosti se vyplatí i pro osamělého cestovatele.

Pro cizince používají taxikáři s oblibou noční sazbu i ve dne. Pojedete-li podle taxametru, musí svítit "tarif 1". Tarif 2 je noční sazba za (myslím) 500 milimů za kilometr.

Češi jsou z Prahy zvyklí taxametrům nedůvěřovat, a tak jízdné před nastoupením úplně normálně smlouvají. Obvykle se lze dostat asi na sedmdesát procent taxikářem původně požadované ceny. Vždy je ale dobré předem přemýšlet o nákladech, protože cena přes taxametr může být nakonec výhodnější.

Vlaky

Vlaky vycházejí v Tunisku stejně drahé jako louage, akorát jsou pohodlnější a na delší trasy rychlejší. Vlak jezdí například mezi Tunisem, Sousse a Sfaxem.

Nemám osobní zkušenost, ale všimnul jsem si, že kromě dálkových vlaků existuje příměstský vlak -- něco mezi vlakem a tramvají a říká se tomu metro (viděl jsem to u Monastiru, jde o linku Sousse - Monastir - Mahdia). Kromě toho existuje opravdové metro v hlavním městě Tunisu.

Pronájem auta

Ve větších turistických centrech (Tunis, Hammamet, Sousse) se dají potkat půjčovny automobilů. Narozdíl třeba od Řecka v Tunisku půjčení auta nedoporučuji. Důvody jsou tři:

• taxíky a na delší vzdálenosti louage vyjdou výhodněji
• půjčení automobilu je velmi drahé a obvykle je nutno ještě zaplatit spoustu různých pojištění a poplatků
• jízda autem po Tunisku je nebezpečná a snadno se přijde do problémů

Ačkoli na tuniských křižovatkách postává spousta dopravních policistů, Tunisané obecně jezdí dost příšerně. Je znát, že převzali od Francouzů způsob dopravního značení, ale například se nenaučili, kterým směrem se jezdí po kruhovém objezdu -- viděl jsem povoz, který to vzal rovnou doleva. Někteří řidiči na kruháku dávají přednost zprava, někteří ne. Silnice jsou rozbité a Tunisané předjíždějí opravdu nebezpečně. Auta jsou obecně v mizerném stavu, je zřejmé, že se většina vozů dováží jako ojetiny z Evropy.

Protože Tunisko těží ropu, je zde celkem laciný benzín a nafta, zhruba 600 milimů za litr (jedenáct českých korun). Ale pozor, mnohé půjčovny aut účtují cenu nájmu podle najetých kilometrů (podle tachometru)!

Zkušenost s autopůjčovnou

Cituju z mailu Vladimíra Bruzenaka:

"Musím reagovat na tvé stránky v Tunisku ohledně půjčení auta. Byl jsem tam teď v prosinci, ve třech jsme si půjčili auto v první půjčovně, na kterou jsme narazili-naprostá ochota, měli větší strach než my, pořád se ptali, kam jedeme a kdy se vrátíme. Cena byla 70 dinárů (na den), což ve 3-4 osobách je v pohodě, benzín také cenově vyhovoval. Přivezli nám Renaulta Thalii v bezvadném stavu, obecně vozový park je tam na velmi dobré úrovni, lepší než třeba v Egyptě. Silnice jsou ve výborném stavu- za cca 500 km ( trasa Sousse-Sbeitla-Makhtar a zpět) jsme narazili tak na tři díry. Řidiči v pohodě, rozhodně slušnější než u nás. Na křižovatkách a objezdech pravda jezdí trochu divočeji, ale bez nehod a když se člověk přizpůsobí, tak je to bez problémů. Byli jsme i na Sahaře-stejné zkušenosti."

Na kole

Půjčovny kol jsem nikde v Tunisku neviděl, takže jediný způsob, jak zde jezdit, je přivézt si kolo s sebou (nebo možná nějaké koupit a pak prodat, ale nevím, jestli to jde). Zkuste si přečíst rady, jak zabalit kolo do letadla.

Vím, že na kola jezdí do Tuniska cestovní kancelář Adventura. Ti také dopravují kola letadlem. Cestují hodně nalehko mezi méně známými tuniskými městečky ve vnitrozemí. Všechno potřebné si vezou v brašně na kolo.

Pěšky po městech

Periférie tuniských měst je asi to nejzajímavější, co lze v Tunisku vidět. Je sice fajn procházet rádoby původní stará města uvnitř hradeb (v Tunisku se starému městu říká Medina), ale mnohem zajímavější mi vždycky přišlo to, co je vně hradeb. Určitě se aspoň jednou odpoutejte od klasických turistických tras a vydejte se dál od moře, dál od Mediny a vychutnejte si pravou syrovost tuniského života. Samozřejmě se potkáte se špínou, s odpadky (ty jsou v Tunisku všude), s rozbitými nebo neexistujícími chodníky. Taky ale uvidíte opraváře motorek pracující na silnici, řezníky kuchající maso na chodníku, studenty ve školních uniformách, mešity s amplióny na střeše a krámky s opravdovým tuniským jídlem. Jinak než pěšky se na mnoho míst nelze dostat.

Stopem se po Tunisku jezdí děsně blbě, protože místo normálních aut stavějí louage očekávají zaplacení.